SJEZD ŘEKY DYJE

Dlouho jsem myslel na tuto řeku! Konečně jsme se na ni vydali. Po táboře jsme něco podobného na začátku nového oddílového roku chtěli zažít. Bylo krásné i teplé počasí, řeka úplně prázdná, myšleno od vodáků a v noci v kempu naprosté ticho. Jelo nás celkem 15. K dispozici byla jen dvě auta, a tak se jedna pětice svezla pod vedením Čáry vlakem. Ve Znojmě jsme se nalodili do šesti kánoí a jednoho plastového kajaku. Potkali jsme celkem čtyři jezy a tři z nich bylo možné sjet. Všem se to moc líbilo. V celkovém patnácti kilometrovém úseku bylo zhruba v polovině možné zablbnout na jednoduché řetězové houpačce, která umožnila dlouhý let do útrob řeky. Né každý si však troufl, a tak musím zmínit ty odvážnější: Bóža, Pat, Křupka a Míky. Jízda trvala cca pět hodin a při připlutí do kempu už se stmívalo. Naštěstí si posádka věděla rady, rychle se převlékla, postavila stany a započala s večeří. Tu měl na starost Méďa a povedlo se mu výborné rizoto, které se dojídalo ještě v neděli k obědu, protože toho vyrobil prostě moc!

Příjemně unavení usínáme krátce po desáté.

Ráno započalo bez rozcvičky, protože v neděli se nedělá, že?! Každý s kusem závinu v ruce jedné a hrnkem dobrého teplého čaje v ruce druhé pohodově snídá. Neuplynula ani hodina a máme sbaleno! Opět usedáme do lodí a splouváme další tři hodiny šesti kilometrový úsek do Hrádku. Naše putování bylo už bez jezů, bez peřejí, jen klidnou meandrující čistou řekou plnou ryb a krásnou přírodou okolo. V Hrádku u brodu zastavujeme, vše naložíme do přívěsu a vydáváme se na cestu domů.

Byl to další krásný zážitek, který už nám nikdo nikdy nevezme...

Sepsal: Miky