TÁBOR SUCHÉ ŘEKY - LUŽNICE

Prázdniny jsou pro žáky časem odpočinku a volna. Pro náš oddíl je to ale také čas, kdy se koná největší a nejdůležitější akce oddílového roku a to letní tábor. Letos jsme vyrazili poznávat řeku Lužnici. Tématem tábora byla stavba železnice napříč USA.

Počasí nám příliš nepřálo a díky vlně veder před začátkem tábora bylo v řece každý den méně a méně vody, rozhodli jsme se to ale nevzdat a i tak jsme vyrazili. Na tábor, který později získal právem jméno "Tábor suché řeky", jsme se totiž těšili za všech okolností. Vlakem jsme dorazili do Suchdolu nad Lužnicí odkud nás čekal první sjezd do kempu v Majdaleně. Vody opravdu nebylo moc a nejhůře to snášela pramice, se kterou bylo těžké manévrovat mezi mělčinami. Další úseky na tom byly podobně a na dva dny jsme museli pramici dokonce naložit na vozík a převézt autem. Z Veselí nad Lužnicí už bylo vody více a v okolí občas i zapršelo, takže jsme mohli opět vyrazit v plné parádě.

Druhý týden byl trochu deštivý, ale nic co bychom nezvládli. Pozitivní bylo, že hladina vody pomalu stoupala, a tak jsme si mohli (mnozí poprvé) vyzkoušet splutí několika jezů a peřejí. Těsně před cílem nás jedna peřej překvapila natolik, že jsme měli hned tři cvaknutí (dokonce i pramice) - zkrátka i "Suchá řeka" umí být divoká!

Tábor ale samozřejmě není jen o vodě - budování železnice skrývalo mnoho úskalí a překážek, které jsme v průběhu jednotlivých etap museli překonávat. Ve volných chvílích jsme si zahráli také spoustu her a podnikli několik výletů po krásném okolí řeky Lužnice.

Nových zážitků, vzpomínek a zkušeností máme nespočet a v tomto krátkém textu nejde vzpomenout na všechno, tak na závěr alespoň pár čísel.

Za 14 dní jsme:

Spluli celkem 92,5 km (po Lužnici, Nové řece a Nežárce).

Stavěli stany v 8 kempech.

Pasovali 3 nové vodáky.

Navštívili Tábor, Veselí nad Lužnicí i Sezimovo Ústí.

Postavili dvě grandiózní americké železnice.

Sepsal:

Chytrouš